Kamnářství

Kamna k vytápění místnosti se vyvinula již v raném středověku z pece. Původně byla obkládána cihlovými, později polévanými kachlemi pouze z jedné strany, později začaly být stavěny z kachlů kamna celá. Největší rozvoj pak zaznamenalo kamnářství od poloviny 17. do konce 19. století při vytápění nejen aristokratických interiérů, ale i měšťanských domů, far, a podobně. Až do konce 18. století byla stavěna kamna na dřevěný otop, teprve později i na uhlí. Tvar a výzdoba kachlových kamen nesou znaky jednotlivých slohových období.

V průběhu 19. století se začínají vedle kachlových kamen vyrábět kamna litinová a železná, která začínají být vedle kachlových kamen využívána i v prostředí aristokratickém a měšťanském. Výzkum historických kamen je zaměřen na typologii a konstrukční řešení historických topných těles v aristokratickém a měšťanském prostředí, mapování výrobců kamen v Čechách, na Moravě a v Rakousku, zvláštnosti a specifika jednotlivých výrobců kamen s příklady jejich nákupů do jednotlivých aristokratických sídel.